Milenka


Vyhoupl jsem se do barové stoličky a ještě jednou zkontroloval svůj zevnějšek v obrovském zrcadle, pokrývajícím celou protější stěnu. Ze zvyku jsem si prsty lehce přihladil knírek a bradku. Mému zevnějšku nebylo co vytknout. Vlasy pečlivě učesané a lehce nagelované, právě tak jak je to nyní v módě. Dokonale padnoucí, velice kvalitní černá košile. A zcela bezchybné kalhoty, vyrobené z velmi pevné a přesto prodyšné, naprosto nemačkavé látky. Samozřejmě také černé, ale doplněné o jednoduché zdobení stříbrnou nití. Košile i kalhoty jsou samozřejmě značkové, utratil jsem za ně celé dva platy. A většinu třetího za elegantní celokožené boty. Zářivě jsem se na sebe do zrcadla usmál. Prostě bez chybičky.

Přivolal jsem barmana a objednal si drink. Potom jsem se otočil do lokálu a pozoroval osazenstvo. Tak co, už tady je? Nebo teprve dorazí? Ne, nečekám na někoho konkrétního. Jen vyhlížím nějakou pěknou ženskou. V baru vždycky nějakou sbalíte. A víte, jakou nejčastěji? Vdanou anebo aspoň zadanou. Doma většinou chlapovi nedá. Bolí ji hlava, zakázal jí to lékař nebo nějaká podobná konina. A večer pak vyrazí „za kamarádkama“, přesněji tedy někam do baru. Tam doufá sbalit pořádnýho samce, co ji pak ojede někde na záchodcích nebo v průjezdu. Jo, jsou to pěkný kurvičky, tyhle holky. Ale asi právě to se mi na nich líbí.

Ale v místnosti zatím žádná taková nebyla. Jo, pár holek po mě pokukovalo, ale nebylo to ono. Tyhle jsou volné, takové nechci. A na házení očkem jsem zvyklý, často ještě předtím od ženy slyším, že jsem velice přitažlivý, charismaticky a živočišný. A já si toho jsem velmi dobře vědom. Zneužívám toho. Pro své vlastní pobavení.

Otevřely se dveře do baru. ANO! To je ona! Stačil mi jediný pohled a věděl jsem, že dnes čekám právě na ni. Černá minisukně a rudá obtažená halenka. A černočerné vlasy do půli zad. Vypadala ďábelsky. Pohledem přejela osazenstvo lokálu. Je samozřejmě součástí taktiky, nedívat se přímo na svoji kořist a tak jsem zadumaně sledoval okno. Ale přesto jsem koutkem oka postřehl, že se zastavila pohledem na mě a mírně se pousmála. Jakoby nic jsem se otočil zpět k barpultu a sledoval ji v zrcadle. Zamířila rovnou ke mně, zeptala se, zda může přisednout a začala lézt na stoličku.

Pokud to umíte, leze se ve vysokých podpatcích na stoličku zdánlivě strašně špatně. A ona to opravdu uměla, evidentně nebyla na „lovu“ poprvé. Než se vyškrábala nahoru, podařilo se jí o mě jednou zavadit stehnem, jednou opřít zadečkem a prsama se o mě otřela snad třikrát. Dneska to ale není ona, kdo loví. Dnes lovím já. Tohle si teda myslí každý chlap a ve skutečnosti je to právě naopak, protože dostane jen tu ženskou, která se od něj chce nechat ulovit. U mě tohle ale opravdu neplatí.

Začali jsme se bavit. Nepochopím, jak můžou existovat lidé, co nedokáží sbalit ženskou. Je to tak jednoduché. Jako vždy, nechal jsem ji chvilku mluvit a soustředil se na její odpovědi. Chce to jen zjistit, co má ráda a co nesnáší a pak jí v zdánlivě zcela přirozené konverzaci utvrdit, že v tom a v tom má pravdu. Hned získá pocit, že jí rozumíte. Pak ještě přidám dostatečný zájem o ni a její život a je má.

Tahle se taky chytila. Vyjde to vždycky. Netrvalo to dlouho, nevypila ani svůj první drink a už mi šeptala, že mě strašně chce. Ta nedopitá sklenka mě potěšila, nedělám to rád s nalitou holkou, pořádně nevnímá a já si to nemůžu užít.

Zaplatil jsem a vyšli jsme ven. Noc bez mráčků, měsíc v úplňku - romantika jako z filmu. Došli jsme jen do blízkého parku a hned mě odtáhla k nejbližšímu stromu.

Chci to hned, tady a teď,“ oznámila mi.

Opřel jsem ji o strom a rukou sjel mezi její nohy. Jak jsem předpokládal, neměla kalhotky a byla už krásně vlhká. Já byl taky vzrušený. Divoce jsem jí políbil.

No tak. Dělej! Už mi ho tam... zatraceně... vraž!!“ vyrážela ze sebe vzrušeně.

Takové výzvě nelze odolat.

Vrazil jsem jí ho tam plnou silou. I potmě se dokážu trefit naprosto přesně. V jejím lůně zmizelo celých patnáct centimetrů mého nástroje. Mého oblíbeného kuchyňského vykosťovacího nože - jeho dlouhá úzká čepel byla častým broušením ostřejší než břitva. Současně jsem dlaň levé ruky v kožené rukavici opřel o její ústa, aby nemohla křičet. Trhla sebou a tím víc nařízla svoji pochvu. Viděl jsem hrůzu v jejích očích, strach a hlavně šílenou, neskutečnou bolest. Snažila se křičet, ale neměla šanci, přes můj stisk uniklo stěží pár vzdechů.

Začal jsem nožem řezat. Směrem vzhůru. Zmítala sebou, ale opravdu neměla šanci. Cítil jsem, jak mi na ruku s nožem stéká horká krev. Brzy jsem se dostal do břicha. Rozřezaná střeva se z něj řinula ven jak vařené špagety z hrnce. Díval jsem se, jak se její dech krátí. V očích měla záblesk šílenství a hrůzy. A hlavně spoustu nádherné bolesti. Pak vydechla naposledy. Pustil jsem ji a nechal spadnout do trávy. Začvachtalo to, jako když vám popadají přezrálá rajčata. Otočil jsem se a s úsměvem na rtech jsem spokojeně odcházel. Byla to vážně skvělá noc. A ona skvělá milenka.

Komentáře:

Adam - 19. 11. 2010 18:06

Relativně slušně napsané, už jsem četl jsem i horší - takové ty psané bez diakritiky a s pravopisnými chybami. Leč, jak již zmínil Ondra, má to dost zásadní chyby.

zvedavy emil - 7. 11. 2010 08:11

Opravdu nevim, proc je to na serveru palmknihy v sekci scifi. Takovyhle svinstvo jsem cist opravdu nechtel.

Petr - 5. 7. 2009 21:58

Hezké, pěkně jsem si početl

Ondra - 6. 5. 2009 16:17

ma to chybku .. mezi pochvou a brichem jsou stydke kosti a ty se dost spatne rezou sebeostrejsim nozem

lenia7 - 25. 3. 2007 20:09

wow.. doufám, že zrovna tahle povídka není inspirována realitou ani méně ani více:)

Black - 28. 11. 2006 20:16

Moc pěkně napsane:)

ja - 28. 11. 2006 18:03

jdu blejt

kosma - 16. 5. 2006 19:42

no,musím říct,že jsem chvíli bojovala s nevolností...
ale jinak skvělé a nečekané:)

vanda - 22. 1. 2006 13:29

Krutý i když...v dnešní době by si holky měly vzít z této povídky ponaučení!

PaBlikMM - 30. 9. 2005 13:09

Tak to je krutý :-)))) jdu checknout nějakou další ---

Slasher Zet - 25. 3. 2005 01:17

Jo jo to bylo nečekaný =D
Dokonce sem si myslel že si brousí svůj "nástroj" jestli víte jak to myslím =D

jilop - 20. 3. 2005 18:58

Hezkej zvrat povedeny